Vodní dýmka je zlo? Nebo nepochopený koníček?

14. května 2018 v 15:27 | Sacharin |  MOJE TIPY A ZAJÍMAVOSTI
Zdravím všechny. Nějakou dobu jsem přemýšlela, jestli by následující článek šel nějak spojit s tématem týdne. A pak mi došlo, že jo. Zlo v každém z nás můžou být i naše zlozvyky. Naše závislosti a ne zrovna zdravý životní styl. V minulém článku jsem se neplánovaně rozpovídala o mojí názorové krizi a přemítala, jestli mi má kouření vadit, či nikoli. Nic se nezměnilo. Stále jsem rozbitá. Ale slíbila jsem jiný článek. Článek o vodních dýmkách z pohledu laika. Článek, ve kterém s velkou porcí nadsázky, abych vás pobavila (snad), se vám budu snažit něco předat. A zároveň se ptám a pořád se ptám - je kouření zlo? Jsou vodní dýmky špatné? Horší, než cigarety? Na to se pokusím odpovědět v následující eseji. A taky naznačit, že to, co vypadá jako zlo pro laickou veřejnost, může být ve skutečnosti náruživý koníček, životní styl, s nímž má cigareta společného máloco. Ano, škodí to zdraví. Ale o tom byl ten minulý článek v prvním odkazu. Tak nejdřív čti to a pak ti možná dojde, proč o tom píšu i tak. A když už si chci ničit zdraví - volím raděj něco, co má větší potenciál, než obyčejný zlozvyk. Tj. cigarety vs. dýmka.

Důvodů, proč jsem se k tomu rozhodla, ale je víc. Můžete si myslet, že je to moje vlastní terapie, abych ze sebe dostala dojmy, pojmy a naprosto šílený sny o značkách tabáku do vodní dýmky Starbuzz, Fumari a tak dále. (Sacharin upřímně, tobě hráblo.) Taky můžu začínající, budoucí a rekreační dýmkaře (pojem pochopíte vzápětí) nasměrovat správnou cestou. Pouze nasměrovat, na učení nemám kvalifikaci.

Ale zpět k těm cigaretám. Jde o to, že se často srovnává s cigaretami, nedej bože s marihuanou. (Dýmkař, co má v hlavě taky mozek nikdy, opakuji nikdy, do dýmky drogy necpe!) Ale cigareta je prostý sociální zlozvyk. Na tom naučit se kouřit cigaretu v podstatě nic není. Vybereš značku, zapálíš a kouříš. A po pár cigárech je z vás kuřák jako poleno. K vašim novým sociálním možnostem patří kuřácká setkání na vyhrazených místech a celkem dobrá věta na zahájení konverzace se sexy protějškem opodál: "Nemáš oheň?" Na to asi nikdo příručku nepotřebuje. S vodní dýmkou je to jinak. Nestačí koupit dýmku, nacpat do ní tabák, s prohnaným úsměvem potahovat a čekat, že jste se právě stali dýmkařem. Vodní dýmka je svět plný pravidel, návodů, vychytávek a možností. Je to životní styl. Je to věda. Je rozdíl mezi dobrou dýmkou a špatnou dýmkou. A na to, abyste to pochopili a poznali, musíte dost věcí vědět, znát a vlastně sami vyzkoušet. Je to plnohodnotný koníček, který má tu smůlu, že si ničíte zdraví. Ale když už si to zdraví ničíte, když už chcete vodní dýmku, ačkoli třeba jen pro tu frajeřinu a -jé hele, ono se z toho kouří -, tak kvalitně, ne? Do kina chcete přece taky na film, u něhož očekáváte, že bude dobrý. A v restauraci si taktéž objednáte jídlo tak, aby vám chutnalo, ne proto, aby vám krucinál donesli cokoli, co tam mají. A to je rozdíl mezi cigaretou a dýmkou. Cigaretu podpálíš a jedeš. Vodní dýmku musíš znát. A mělo by vás to bavit.

Lidi kolem vodních dýmek rozděluji pomyslně na kované dýmkaře (zkráceně dýmkaře, ale ponechám to tak, aby se to nepletlo) a rekreační dýmkaře. Kovaný dýmkař je ten, co zná, umí, ví a řídí se heslem - když kouřit, tak bezpečně (k tomu se taky dostanu), kvalitně (a s láskou?). Odpusťte mi tu poetiku v závorce, ale oni ty dýmky prostě milují. Rekreační dýmkař je tvor dělící se do dvou poddruhů. Ten první poddruh mi pije krev. Je to ten typ, co o dýmkách ví kulové, ale dýmkařina je cool, krásně to kouří, kámoši to dělají taky, tak si sedneme do kruhu, vezmeme aladinku (druh dýmky), popadneme tabák (v lepším případě Al Fakher, v tom horším Habibi z trafiky), do vázy nalijeme vodku třeba i s mlíkem (ať to víc kouří, že jo), k tomu si otevřeme pivko, podpálíme to rychlozápalným uhlím a zvesela házíme šlauch (to je ta hadice, ze které taháš) po kamarádovi naproti, páč se právě ozval, že chce taky. A kovaný dýmkař pláče, mlátí hlavou do zdi a neví, co ho právě naštvalo víc. A upřímně řečeno jsem dýmku takhle dlouho vnímala já. Jako pouhý upgrade cigaret, frajeřinu, která je k ničemu a není na tom nic složitého. Proč si tím jako proboha ničit zdraví? Protože se z toho kouří? Ehm... Zbývá jen dodat, že druhý typ poddruhu je schopný všechno tohle udělat taky, ale nadšeně hltá, když mu někdo říká, co je na tom špatně a pak už se snaží chyby neopakovat. Na rozdíl od toho prvního, co vám sdělí, že nic vědět nepotřebuje, že mu to pro jeho účely stačí a že má super čajovnu, kde ví, co dělají. Potíž je v tom, jestli to opravdu ví, nebo jestli on se pouze domnívá, že tohle je to ono. A kovaný dýmkař by možná brečel, zase.

Abych nepůsobila jako přemoudřelá sova, uvedu to do kontextu. Ani já nepoznám rozdíl mezi dobrou a špatnou dýmkou. Na to jsem jich vykouřila, myslím, moc málo. Ale můžete se vybavit teoreticky a snažit se eliminovat průšvih. Jak na to? Doporučuji Dýmkařův koutek a jeho dýmkařskou bibli (nejen ji). Dobré je ovšem kombinovat to s Youtube.com, kde najdete i v češtině různé tipy, recenze na dýmky a tabáky a spoustu blbostí. Těmi blbostmi myslím hlavně tohoto slovenského dýmkaře. Jeho youtuberský projev mi úplně nesedí, ale ono se občas nedá odolat, když ten blázen nacpe jen kvůli divákům do vázy kečup. Tyhle jeho pokusy chcete i nechcete vidět zároveň. Nechcete, protože do vázy patří voda, popřípadě ovoce (to zas nemám ráda já - může to zhoršit tah dýmky a já ho radši sním, přijde mi ho prostě škoda jen na efekt), a cokoli jiného by se dalo označit za dýmkařskou prasárnu, zbytečnost, ba snad i hazard. Přichází čas říct, že alkohol ve váze ovlivní chuť minimálně a je lepší si ho k té dýmce nalít do skleničky. No dobře, onen youtuber vás asi přesvědčí, že chuť to ovlivnit může dost, ale taky snad o tom, že je to ve většině případů nekouřitelný hnus. Takže to nedělat. Kovaný dýmkař to nedělá. To samé platí pro mléko, které se navíc z dýmky špatně vymývá. A rozhodně vám nezvýší dýmivost dýmky - jeden z populárních mýtů, co ráda vyvracím. Dýmivost zvýší... a neřeknu, v Dýkařově koutku to najdete. :-) Kromě těchto cest doporučuju taky recenze podniků s dýmkami, dýmkařské eshopy - já z nich momentálně nenakupuju, nýbrž čerpám inspiraci. A to nejen v těch českých -, aplikace (jako fakt!), různé články a starý dobrý Google, když vám nebude jasný nějaký termín. Když jsem já poprvé zavnímala termín HMS - což je laicky řečeno něco, co vám udržuje/reguluje teplo v korunce (to je to něco, kam se nabíjí tabák) - napadla mě asociace s PMS, ale bylo mi dopředu jasné, že s premenstruačním syndromem to asi souviset nebude. Nejsou ty asociace kouzelný? A nyní, když už jsme to nakopli z té absurdnější strany a vy už víte, kde se vzdělat, mrkněme se na to, co může - s obrovskou porcí nadsázky - dostat laika, ale i rekreačního dýmkaře.

1. Ono to má víc dílů? - Ano, má. Tu dýmku, myslím. Už nevím přesně, kolik částí jsem si tak v sedmnácti myslela, že dýmka má. Ale tipuju, že tři základní by stačily. Tělo, váza a ta dlouhá hadice. Tedy šlauch, šlauch, šlauch. Což mě přivádí k vyjádření mé kamarádky, že pro ni to byla vždycky hadice. A když byla opilá, tak háďátko a ona si s ním hrála na krotitele hadů. Ale zpátky k těm částem, co mají kupodivu každá svůj účel! Je tu ještě korunka, stem, diffuser, zpětný ventil, a můj oblíbený náustek a hygienický náustek, což jen tak mimochodem není to samý. Náustek je součástí dýmky, kdežto hygienický náustek je malá přídavná blbůstka, která eliminuje jeden ze strašáků veřejnosti - tedy opary apod. vzniklé díky předávání a sdílení šlauchu ve vícero lidech. Ideálně by měl mít každý dýmkař svůj. Kovaný dýmkař si ho má prý nosit s sebou. Úsměvný fakt, že dost z nich ho nosí na šňůrce kolem krku, mě vrací do dob, kdy já nosila na šňůrce kolem krku mobil. A to už prý není in. Přitom to bylo tak praktické. Tak oni můžou a já ne? (A to už nemluvím o příslušenství jako různé typy (a tedy pojmenování) pro již zmíněné HMS.)

2. Tabák: A není to jedno? Stejně to chutná stejně. - Není. Přiznávám, že s chuťovými pohárky jsme na tom každý jinak. Ale kdyby to bylo tak moc jedno, nebylo by takové množství značek a chutí. Neskutečné množství, že si to pletete a nejste schopní pobrat všechno. Jakmile jste schopní orientovat se v základních třeba šesti značkách, kovaný dýmkař vám oznámí, že dneska kouřil to a to z dalších milionu možností a vy jen s otevřenou pusou uvažujete, jestli ten zvuk, který vám nedává smysl, byl skutečně slovo, nebo už jste debil. A taktéž by to tak moc rádi nemixovali. A nehádali se o to, který výrobce dělá tu nejlepší mátu. Navíc nejde jenom o chuť (tedy melasu v tabáku), ale i o barvu (zase ta melasa), velikost listů, přítomnost stonků a tepelnou výdrž tabáku. Tedy několik faktorů, podle kterých může upřednostňovat ty, či ony tabáky. Jak po stránce chuťové, skladování, úpravy před kouřením... To všechno odlišuje tabák od tabáku a dělá to z toho tu pravou vědu. Dělá to z toho upřímně to, co mě na tom baví.

3. Na korunce záleží? - Nováčkům s tabákem Al Fakher zas tak ne. Protože pravděpodobně budou mít klasickou korunku. A klasická je fajn na tabáky s nižším obsahem melasy. U těch melasovitějších zbytečně riskujete, že vám melasa steče a vy si kromě dýmu do plic vtáhnete i ji. To není to, co chcete. (A já si zase hraju na chytrou.) Každopádně nejen pro to existuje vedle klasické korunky i vortex a phunnel. Já vám říkala, že vodní dýmka je věda.

4. Nabíjení není snadný? - Kdyby bylo, tak si tolik dýmkařů nestěžuje, jak moc to obsluha tam či onde neumí. Ani já to neumím. Aspoň ne prakticky. Protože vlastní dýmku doma nemám a skákat obsluze k těm v čajovnách je neslušný, že jo. Teoreticky vám vystřihnu jak má vypadat fluffy pack, overpack i ty zbylé další dva (styly?). Že bych ale měla tušení, proč se jak nabíjí který tabák a jak případná změna ovlivní chuť a kouřitelnost, tak to bohužel netuším. Ale štve mě to. To jen abych ukázala, že nejsem zas tak chytrá. Ovšem změny by nastat měly. A logicky to souvisí s tím, že každý tabák má jiné vlastnosti. Nejlepší bude odkázat vás sem.

5. Hele, ona existuje i jiná dýmka? - Díky bohu! Osobně nejsem příznivcem tradičních kovových sebelépe se blýskajících dýmek. Protože mi to připomíná kus šrotu, který můžu vzít a praštit s ním zloděje po hlavě. Nutno podotknout, že ne všechny tradiční dýmky ve mně tento pocit vyvolávají. Některé však natolik silně, že to jen podněcovalo mou nevraživost vůči dýmkaření. Dnes už jsou však i lépe vyvedené, barevné, moderní, ba i futuristické. Skleněné, dřevěné... A některé ty kousky jsou fakt skvělým doplňkem do bytu. Za zmínku stojí i český výrobek dýmka Hydrogen H2O4 (zde). Moji kamarádi jí přezdívají akvárko a já ji chci domů. :-)

6. a) potěšit dýmkaře je snadné - protože dýmka je jeho životní styl. Má narozeniny? Kupte mu dýmku. Jsou vánoce? Pořiďte mu horu tabáku. Má svátek? To by trocha KOKOSOVÉHO uhlí mohla stačit. Právě odpromoval? Chcete slavit? Vezměte ho do shisha baru. Problém vyřešen.

b) potěšit dýmkaře je těžký - protože si strašně vymýšlí. Jasně že ho na "obyčejný Al Fakher" neutáhnete. Leda je to zrovna ta všeobecně oblíbená příchuť, nebo jeho oblíbená. Doporučuju dát mu peníze, ať si to koupí sám. A protože to není zrovna levná záležitost, šetřete na ty dárky.

c) žít s dýmkařem je náročný - protože dýmka je jeho životní styl. Tak si místo vánočního stromečku řetězy ověsíte nějakou Kayu (druh dýmky), slepované, nebo perníčky ve tvaru dýmek, či logy tabáků vítány. Před valentýnskou večeří (nebo po ní) vás samozřejmě čeká dýmka s romantickou příchutí. A na dovolenou se bez dýmky nejede! Tedy pokud vám ji nezabaví kontrola po cestě. No co, dýmku si můžete dát i v podniku v cizině. A vy byste přitom tak rádi slyšeli tu větu - občas je fajn si taky nedat.

d) žít s dýmkařem je pohoda - protože dýmka je sice jeho životní styl, ale to platí u všech zájmů, které člověka naplňují a do kterých je zažrán. Ničím se neliší od náruživého rybáře. Ten chce zas furt sedět u vody, rybu třikrát denně, místo dýmek sbírá třpytky, místo tabáku návnady a k vánocům dostává pruty a vlasce. Takže proč mu tu náruživost netolerovat, když i on si kvůli vám občas nedá a půjdete místo na dýmku do kina. (Oboustranná tolerance a kompromisy především.) Proč nebýt šťastná, když i on vypadá tak šťastně. A jediná věta, kterou chcete slyšet, je: "Dáš si se mnou?"

Ano, dýmkaření je věda. Dýmkaření je umění. Ať už mluvíte o správném nabití tabáku, kvalitním tabáku, vodní dýmce jako takové, nebo třeba náustky, které vznikají pod rukama kluka jménem Honza Brablec. Dýmkaření je alchymie. Je to hra. Závislost, možná. Taky společenská záležitost. A ne jen zlozvyk.

Nevím, jestli vás tenhle článek přesvědčil, nebo vám něco dal, ale já musela. Původně to tedy bylo v plánu napsat více humorně, ale co už. Jo a mrkněte na stránky http://shishamesse.de/. Takový "malý" dýmkařský veletrh. Jojo, to není jako s cigaretami... :-)

A já se dnes rozloučím doslovnou citací Jakuba Kopáčka, autora Dýmkařského koutku. Pod to se totiž s klidem podepíšu: Abych vše uvedl na pravou míru, tímto vás nepodněcuji ke kouření. ... Chci pouze, abyste kouřili kvalitní tabák za rozumné ceny, který vám příliš nezhuntuje zdraví. ... Objednávejte až po dovršení 18 let! Když už kouříte, tak ať vám alespoň chutná! (Ze článku Německo v dýmu 2 - u našich sousedů totiž seženete zajímavější parádu, než u nás.)

PS: Slovo dýmkař zahrnuje i dýmkařky. :-)
PS 2: Ačkoli to tak může vypadat, nemám nic proti tabáku Al Fakher. Jen je u nás nejdostupnější. A tudíž populární u rekreačních dýmkařů. Jako každý tabák má i Al Fakher svoje obecné a uznávané TOP příchutě, stejně jako chuťové průšvihy. :-) Ale to je ve výsledku nakonec individální. :-)
PS 3: Děkuji dýmkařům českým i slovenským za notnou dávku inpirace a poučení. Jen předávám dál.
PS 4: A že by se toho ještě našlo. Mrkněte třeba na dýmkařskou etiketu - no fakt! Kterou jen tak mimochodem vědomě porušuji - v ČR to není zas takový průšvih, na arabské země bacha -, protože jsem levák s částečně ochrnutou pravou rukou. A šlauch se má držet v pravačce. :-) Ale trénovat to můžu vždycky.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Poustevnice, Čarodějka Poustevnice, Čarodějka | E-mail | Web | 15. května 2018 v 11:45 | Reagovat

Byť nekuřák, k vodní dýmce mám vztah kladný. Jednak si ji spojuji se svým oblíbeným filmem "Tenkrát v Americe" a jednak jí kouřily holky, které prováděly na jednom hradě. Byly moc fajn. :-) :-)

2 jmenuju-se-sacharin jmenuju-se-sacharin | E-mail | Web | 18. května 2018 v 19:52 | Reagovat

[1]: Jsem moc ráda za tvé příjemné vzpomínky a kladný postoj. :)
PS.: Je zvláštní, že dost nekuřáků v mém okolí se považuje za nekuřáky, ale na dýmku odpovídá:"Jo, tu si dám a rád!" :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama