Život s handicapem (2) - Cestování vlakem

30. ledna 2018 v 19:17 | Sacharin |  MOJE CESTA ŽIVOTEM
Nikdy mě nenapadlo, že tento "rubrikový seriál" začnu zrovna tímto tématem. Ale ono se o něm moc nemluví, tak proč ne. Já ráda jezdím vlakem. Pro držitele průkazu ZTP a ZTPP je to celkem levný způsob, jak se z bodu A dostat do bodu B. Aby ne - díky značné ZTP slevě na jízdné. A upřímně, ještěže ta sleva existuje. Za to martýrium a překážky a negativa, co rozhodnutí - dnes pojedu vlakem - přináší.

Co musíte vědět, než se rozhodnete cestu absolvovat

1. Ne každá vlaková stanice je bezbariérová. Buď peróny (nástupiště), nebo hala. V obou případech vám doporučuju na cestu s tímhle cílem zapomenout. Ačkoli pokud je bariérová pouze hala a vy máte mechanický vozík, asistent vás může dostat ven. Na stránkách ČD je popis bezbariérovosti jednotlivých stanic. Často však ne aktuální, tak si tam raději předem zavolejte. Informujte se.

2. Vlak, kterým pojedete, musí mít bezbariérový přístup. Dá se domluvit i cesta vlakem, který ho normálně nemá (zařadí se mimořádně vůz, který se jako bezbariérový přístup počítá), ale to je na domluvě a realizovatelnosti. Myslím - a jistá si teď nejsem, jelikož jsem to nikdy nepotřebovala - že je to ale potřeba řešit týden před plánovanou cestou. Bezbariérový vlak se pozná podle toho, že vás mají kam a nějakým způsobem možnost naložit do vlaku. Kam znamená - podle předpisů - buď klasický prostor pro cestující, speciální kupé pro vozíčkáře, nebo hitlák - tedy prostor, kam se běžně ukládají balíky. Neděste se, není to tak strašné, jak to zní, ale k tomu se dostanu. Jak zahrnuje množinu plošin vestavěných do vlaku (obsluhuje vlaková četa), nejrůznější nájezdy (u vlaků nízkopodlažních - obsluhuje vlaková četa) a manuálně ovládané plošiny mimo vlak s vlastní obsluhou. Tu povětšinou zajišťují zaměstnanci, kteří na stanici zpravují i příjem a rozvoz balíků. Proto má také manuální plošina mimo vlak provozní dobu.

A teď hurá na cestu... Ale...

1. vlak, kterým pojede je nutné objednat 24 hodin dopředu
Zdravý člověk přiběhne za pět minut dvanáct do dopravní haly, zhlédne vlaky, co se zrovna chystají odjet, rychlým kalkulem rozhodne, jestli pojede k mamince, nebo bratrovi, koupí jízdenku, sedne do vlaku a jede. I s objemným kufrem, protože ten syčák vás právě vyhodil z bytu! A vy nemáte, kam jít, jelikož tu přátele ještě nemáte, protože jste se přistěhovali nedávno. Tak hurá na vlak a domů. Nebo kamkoli jinam.

Tak přihodit se tato peripetie ženě na vozíku, tvrdě narazí. A ona to ví. Vlak pro cestu vozíčkáře se musí bez výjimky objednat 24 hodin dopředu přes objednávkový formulář Českých drah na webu. Narovinu - svoji logiku to má. Někdy totiž může být už dosažen maximální možný počet vozíčkářů v daném vlaku. V případě plošin, které vás do vlaku dostanou, je potřeba také vyzkoušet jejich funkčnost (pokud jsou součástí vlaku), popřípadě zajistit jejich obsluhu (pokud součástí nejsou a jedná se například o stanici, kde běžně obsluha nebývá - u těch menších - a jsou schopni ji zajistit.).

V praxi to ovšem vypadá tak, že pokud si vyberete vlak, který bezbariérový přístup má svůj, stačí zavolat vlakové četě, jestli mají místo a funkční plošinu a mohli byste v klidu jet. A ani u těch manuálních strojů mimo vlak by to nebylo tak těžké - stačí se s obsluhou domluvit, kdy bude mít volněji (ti nemívají čas právě kvůli rozvozu balíků), počkat na příhodný spoj a jet později, nežli vůbec. Jenže pravidla jsou pravidla, že. Argument, který se tohoto pravidla zastává, zní, že se musí právě zkoušet funkčnost plošin. Dovolte, abych se zasmála. Ony jsou některé (ty v rychlících hlavně) tak nevypočitatelné, že při zkoušení před výjezdem z první stanice fungují, po zapnutí o pár stanic později ovšem nikoli. Tak k čemu to je? Navíc to zkoušení je opravdu v tom - zapnout, vypnout, funguje - a to se dá učinit v kterékoli stanici během jízdy. A že toto pravidlo platí i u nízkopodlažních vlaků, kam se dostanete buď pomocí nájezdu, nebo jednoduše jako u nástupu do metra v Praze, čili prostě vjedete dovnitř (v závislosti na nástupištích stanice), netřeba komentovat. Nehledě na to, že pokud máte šikovného asistenta, nepotřebuje nájezd, protože je to podobné jako překonat obrubník na chodníku. A vytáhne vás tam (na mechanickém vozíku) sám.

Abych to uvedla na pravou míru - nejsem proti lhůtě objednání. Ale 24 hodin? Když je to prostě o tom - Franto, má vlak v deset bezbariérový přístup? Jo. Jede už tam někdo na vozíku? Ne. Tak fajn, plošina funguje? Ráno jsme to nezkoušeli, počkej do další stanice... ehm... jojo! - tak kde to jsme? Logicky k tomu - když je vlak v deset vozíčkáři plný, plošina je rozbitá, nebo bezbariérový přístup není - prostě nepojedu. Ale nejet vůbec, když stanicí za den profrčí x vlaků s bezbariérovým přístupem, volnou kapacitou a potenciální možností naložit vlakovou, či manuální plošinou? A to jen proto, že to není objednané? Eh?

Ráda říkám, že ten, kdo to vymyslel, si nejspíš myslí, že invalidní člověk je cvičená bezduchá opička, které se nic v životě neděje neplánovaně. Nejspíš vlakem jezdí jenom po plánovaných výletech. Co jiného taky, že jo. A že máte sestru, která vás nutně potřebuje v nastalé životní krizi? Tu si měla naplánovat 24 hodin dopředu. A dát vědět, abych si objednala vlak. Jsem jediná, komu to přijde na hlavu? To samé, když jezdíte do školy a odpadnou vám přednášky. Logicky byste podle těchto pravidel měli trčet v hale šest hodin, než pojede vámi sjednaný spoj. Jet dřív? To si s chudáků zaměstnanců děláte blázny, že jo? (Opravdu mi nejednou tak bylo vyčiněno, když jsem nechtěla čekat na vlak čtyři, nebo osm hodin.) Neumíte si představit ty pocity diskriminace, co v ten moment zažíváte. Ještě, když na vás zaměstnanec ČD ječí, že porušujete předpisy a co si to dovolujete. Zpravidla jsem klidná a rozhodná a trvám na svém, nebo se i ohradím a vysvětluju pointu nesmyslnosti jako teď vám. Ale uvnitř to zraňuje. To si člověk nesmí holt tak brát.

Naštěstí jsou ale lidé i soudní. A objednat jízdu jinak než 24 hodin dopředu vám sem tam projde. Je to o lidech a samozřejmě o parametrech dané cesty. A taky o tom, jak často jezdíte a kam a jestli si vás zaměstnanci pamatují. Mě snad ano, a tímto děkuji všem, kteří seč berou v potaz předpisy, jsou schopni lidsky a logicky jednat mimo ně.

2. 30 minut před odjezdem vlaku buďte na nádraží

Ok, chápu to v případě, že vlak už stojí ve stanici. Personál si v klidu vozíčkáře naloží a neohrozí včasný odjezd vlaku. Často je ale praxe taková, že čekáte na příjezd vlaku a dřív prostě nenaloží nikoho. Tak na co? Na to aby věděli, že pojedete? Blbost. Stejně čekají do plánovaného odjezdu, jestli se neukážete. A nastoupíte tak, či tak. Nebylo by lepší, půl hodiny před odjezdem potvrďte, že pojedete? Ačkoli spíš oni by měli volat vám. Oni telefonní kontakt mají z objednávky, ten, kdo nejezdí, neví, kam volat (a pokladny to nejsou). Tady bych chtěla apelovat na vozíčkáře. Volejte, když nepojedete. Je to slušnost a personál aspoň ví, co se děje. Zrušte tu cestu. Pak si možná přestanou zaměstnanci ČD myslet, že si z nich děláme dobrý den. Kam volat? Zjistěte si to u vaší nástupní stanice, určitě vám kontakt dají. ČD infolinku bych vynechala. Nějak jim chybí součinnost a zrušení cesty se někdy nedostane k těm správným lidem. A i při rušení počítejte s tím, že je to o lidech a možná na vás budou hartusit, jako že cože? S dramatickým povzdechem. Protože s tím mají tolik práce a vy jim to pak zrušíte, no jak si to můžete dovolit. No a pak jednou sedíte v kupé a čekáte, protože prý pojede ještě další vozíčkář. Jenže on se neukáže a vlakvedoucí si před vámi smutně vzdychne - kdyby to aspoň zrušil... No možná se bál dramatických diskriminačních keců.

Ve vlaku

Myslím, že o klasickém vlakovém prostoru se nemá cenu rozepisovat. Kupé pro vozíčkáře to je hlavně na rychlících nové moderní automatické. Se stolečkem a zásuvkou. Oknem. A je to fajn. Jen po ránu se tam absolutně nedá spát. (Stejně jako v otevřených typech osobáků typu regionka a štádler.) Všude zářivky, zvuky, pípání. No děs. Proto jsem se tetelila blahem, když jsem ráno v pět musela jet hitlákem. To je část vlaku, kde rychlík (hlavně) nechává balíky a kola. Někomu to přijde dehumanizující, mě vůbec. Není tak, že by vás vmáčkli jako sardinku mezi krabice a na hlavu vám padala kola. Je to prostě velký prostor, kde vedle vás na zemi může a nemusí ležet krabice. V kupé zas třeba batohy spolucestujících, no a? Okno tam je, i když mřížkované. Žárovka na stropě, když si chcete třeba číst. Ale dá se i zhasnout a je tam absolutní krásná tma, kdy se dá spát. Ano, nikdo z cestujících se k vám nedostane a co? Aspoň vás taky nikdo neokrade a ne vždycky chcete společnost. A když už s sebou společnost máte, nikdo neříkal, že jí chápavý vlakvedoucí nepůjčí židli, aby si měla kam sednout. Anebo že vám asistent nemůže pomoct přejít do kupé a vozík nechat tam, kde je. Navíc hitlák je spolehlivý v zimě. Manuální dveře tohoto vozu nakonec většinou i v mrazu a pokryté ledem nějak otevřete a nastoupíte. Automatické dveře kupé pro vozíčkáře neotevře nic. Přimrznou. A vás buď musí honem rychle naložit nějak jinak a někam jinam, když to jde. V horším případě se omluví, vy chápavě pokýváte hlavou a i přes objednanou cestu vlak mizí v dáli bez vás. A vy bez objednání 24 hodin dopředu řešíte se zaměstnanci přepravu náhradním vlakem. A najednou to jde. Bez nadávání.

A když konečně dojedete do cíle, mnohdy máte co vyprávět. Protože i vám se stane, že je vlak na trati 120 minut kvůli nehodě, protože i u vás zařadí v půli cesty náhradní autobusovou dopravu, protože občas si pokecáte s cestujícími, občas tam zapomenete igelitku, a někdy se i zamilujete.
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Evička Evička | 30. ledna 2018 v 20:20 | Reagovat

Obdivuju te, jak to zvladas. Já bych se z toho zbláznila. Myslím si, ze jsi inspiraci pro vsechny handicapované človíčky. Dokazujes, ze i s handicapem je možné žit plnohodnotný život. Vim, ze spoustu vozíčkářu si to nemysli, ale ty to dokazujes. Klobouk dolu před tebou. Jsi inspiraci 😘

2 Unavená matka Unavená matka | 31. ledna 2018 v 23:29 | Reagovat

super pozitivní přístup, my ostatní se máme co učit :-)

3 radmillee radmillee | E-mail | Web | 1. února 2018 v 13:25 | Reagovat

Tolik komplikací při cestování. Je obdivuhodné jak to bereš. S tou informovaností - myslím, že takovéhle věci by měli být více aktualizované a je smutné, že nejsou. Na střední, když jsme brali bezbariérové byty (na stavárně), dělali jsme zajímavý pokus. Měli jsme vypůjčený vozík a v jednom krajském městě jsme právě zkoumali, jak se handicapovaný člověk dostane s vlakového na autobusové nádraží. zpracované video a prezentaci jsme pak pouštěli nižším ročníkům. Byl to pro všechny zajímavý poznatek.

4 jeife jeife | E-mail | Web | 1. února 2018 v 21:56 | Reagovat

Fakt povedenej článek :D nějak těch 24 hodin nechápu, asi logika na ústupu ...

5 Atheira Atheira | Web | 2. února 2018 v 12:54 | Reagovat

Páni... Tak to já si fakt naivně myslela, že to funguje normálně. Dorazíš na nádraží a jedeš. Měla jsem prostě za to, že teď už jezdí vlaky, kam se s vozíčkem vždycky někam musí dát zajet, tak není problém... A už vůbec jsem teda netušila, že si cestu vlakem musíš objednávat dopředu. 8-O

6 Kitty Kitty | E-mail | Web | 2. února 2018 v 14:49 | Reagovat

Zrovna jsem se zájmově zaměřila na život vozíčkářů a zjišťuju, že články s touto tématikou už jsou. Jen mít štěstí a kápnout na jeden z nich. Oni o sobě vědí a řeknou, kde a kdo o tomto tématu píše.
Tobě moc děkuju a článek zpropaguju na svém blogu, protože strašně moc lidí o všech "radostech" života na vozíku nevíme. A mohli a měli bychom. Už se o tom víc píše. Jsem moc ráda, že Sacharin o tom píše a dokonce možná i na pokračování. Díky, cérko! :-D

7 Lia Kaznayew Lia Kaznayew | Web | 3. února 2018 v 19:11 | Reagovat

Ach ano, není to snadné, což si zdravý člověk neuvědomí...a teprve až tady je znát, jak moc těžké to je.
Řečeno lidsky: není to žádná prdel.
Takhle cestovávala moje známá se svou babičkou, jež měla protézy nohou a prodírat se s tím narvanými vagony ( proč by přistavěli další vagon, když se tam lidi můžou mačkat žejo) nebyla sranda. Moc těžký to je.

8 Baruschka Baruschka | E-mail | Web | 5. února 2018 v 22:37 | Reagovat

Vidíš, cestování jako takové mě nikdy nenapadlo. Víš, mám na vozíčku bráchu, už sedmnáct let, ale ten řídí.
Ovšem co řešíme, to jsou záchody.
Napíšou "bezbariérová restaurace" a na záchodech mají šedesátkový dveře, blbouni :-)
Dobrovolník, který to kontroluje, je moje ségra. Kam nemůže, tam telefonuje :-)

9 hrachajdice hrachajdice | Web | 6. února 2018 v 16:36 | Reagovat

Taky jsem kdysi jezdívala ze školy vlakem na víkend domů . Bylo štěstí když tam ta předem objednaná plošina vůbec byla . Jednou tam nebyla a vytáhli mě s vozíkem nahoru ručně. Málem sem se posr.. strachy , bylo to nepříjemný :-x

10 Jane Jane | 8. února 2018 v 8:22 | Reagovat

No jo, české dráhy...to by vydalo na tlustou knihu. Nepochopitelné, jak ti komplikují život. Měla bys mít superhrdinské tričko ;-). Každopádně musíš být velmi trpělivá, když to tak zvládáš. Já bych to nedala

11 bluesovka bluesovka | E-mail | Web | 11. února 2018 v 13:29 | Reagovat

Hluboce a fakt obdivuju vozíčkáře ve vlaku. Jen piš dál, piš o všem, co musíš překonávat, je to potřeba. A já tě budu sledovat a podporovat. I já jsem takhle doprovázela vozík a se skupinou skautů jsme ho dokázali dopravit na místo. Ale nebýt těch skautů, tak nevím, nevím...já bych to nazvala - " příšerný" !!! :-)

12 jmenuju-se-sacharin jmenuju-se-sacharin | E-mail | Web | 15. února 2018 v 8:47 | Reagovat

[1]: Děkuju za takový chvalozpěv. :D :)

[2]: Děkuju :)

[3]: To video by mě zajímalo. :) Určitě vám ta zkušenost dost dala. Ano, s tou aktualizací je to smutné.

[6]: Děkuji a psát budu dál! :D :) Tedy nejen o tom. :D

[4]: Logiku v tom nehledej, není tam. :D

[5]: Takových jako ty, co to netuší, je mnoho. :) Ráda vás zasvětím. :)

[7]: Tak, tak, žádná prdel to není.

[8]: Já toalety vyřešila svérázně. :D Když mi napíšeš mail, můžu ti dát pár tipů. :) 60tky dveře jsou klasika, bo i menší. :D Mám je doma. :D

[9]: Mě sundavali ručně jednou - na Slovensku - tenkrát neměli plošiny. Málem jsem umřela strachy, takže tě chápu. :-/

[10]: Děkuju. :) Ono, když musíš, tak musíš, takže dala. :) Nic jiného by ti nezbylo. :)

[11]: Budu psát! :) Kam jste ho dopravovali? Vlakem? Občas jsou chlapi potřeba no. :D :)

13 bluesovka bluesovka | E-mail | Web | 16. února 2018 v 14:34 | Reagovat

[11]: Jela jsem s klientkou do Frýdlantu v Čechách. Nějak nebyl přistaven vagon, do kterého může bez potíží najet. A to jsme vše objednali a ještě připomínali. A ještě byl nádražák protivnej :-(

14 jmenuju-se-sacharin jmenuju-se-sacharin | E-mail | Web | 17. února 2018 v 10:13 | Reagovat

[13]: I to se stává :( Moc mě to mrzí. :(

15 David David | E-mail | Web | 15. března 2018 v 18:41 | Reagovat

No a nyní to vypadá, že stejná sleva jak pro ZTP bude i pro studenty a důchodce. :-x

Jinak článek jako pan výpravčí velmi chválím, je tam plno užitečných rad. :-)

Objednávka 24 hodin předem: souhlasím, někdy je to absurdní, mohlo by to být operativnější. Třeba bych dal nejzazší termín objednávky 1 - 2 hodiny před s tím, že souprava už asi je "v oběhu", nemusí být garance volnosti, nebo že vůbec plošina bude...

No a buď ráda, že neobjednáváš skupiny 6 osob +. Ty se musí hlásit 72 hodin dopředu. Takže když se partyja 10 lidí rozhodne hodinu před odjezdem, tak jim nezbývá než zaplatit 2x skupinu po 5 osobách (vyjde to dráž, než kdyby objednali dopředu jízdenku pro 10). A takových absurdit je mnoho...

Já bych třeba doplnil perličku, že starší patrové jednotky "CityElefant" měly tu plošinu elektrickou (na tlačítka). Vypadalo to pěkně, moderně, ale bylo to dost pomalé a poruchové. Proto rozhodli, že do nových "slonů" budou dávat obyčejné plošiny, které se jen rozbalí, rozloží, položí a vozíčkář ihned najede. Jednoduché, rychlé a levné řešení bez možnosti poruchy. Jedině by ji někdo ukradl... :-D

16 jmenuju-se-sacharin jmenuju-se-sacharin | 23. března 2018 v 17:01 | Reagovat

[15]: ani mi to nepřipomínej o té chystané slevy jsem slyšela jenom mám za to že to má být úplně zadarmo což je příšerné. České dráhy takhle ruší spoje protože na to nemají a ještě si zkrouhnou rozpočet s tím že bude jezdit zadarmo?

Děkuji za pochvalu a o těch rozkládacích plošinách vím. Jsou super. :-) Ano máš pravdu že cestování skupin vozíčkářů je ještě složitější. Já to naštěstí sama o sobě nikdy nepotřebovala, ale opravdu jim to nezávidím, je to ještě šílenější.

17 David David | E-mail | Web | 23. března 2018 v 17:55 | Reagovat

[16]: Nejdříve to vypadalo, že úplně zadarmo, nyní 75 %.

Ne, myslel jsem skupinu 6 a více osob, ne vozíčkářů. :-)

18 jmenuju-se-sacharin jmenuju-se-sacharin | E-mail | Web | 4. srpna 2018 v 15:34 | Reagovat

[17]: To jsem nevěděla. Ty lhůty jsou šílené... Je to absurdní. :) Už ty slevy vstoupily v platnost?

19 David David | E-mail | Web | 4. srpna 2018 v 16:36 | Reagovat

[18]: Zatím ne.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama